První ročník 2018 – Běh v barvách

Běh v barvách
první ročník

Aneb, jak to
všechno začalo...

(píše maminka Přemečka)

S nápadem na uspořádání charitativního běhu pro Přemečka přišla uhlířovská skupinka nadšených kamarádů. Tou dobou nám chybělo 10 miliónů pro zahájení roční léčby Spinrazou. Nadšeně jsme souhlasili a obratem zahájili přípravy. Naštěstí o měsíc později – v únoru 2018 – přišel konečný verdikt pojišťoven, že dětem do 12 let věku budou tuto léčbu hradit. Spadl nám obrovský kámen ze srdce a zároveň byla vykřesána veliká jiskra naděje, že to Přemda zvládne. Nicméně přípravy na běh byly již v plném proudu a upustit od nápadu s charitativní akcí už nešlo. Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdyby se vybraly peníze na lázně a přišlo alespoň 200 lidí.

Od první myšlenky k samotnému běhu uběhly 4 měsíce. Tou dobou jsme se velmi intenzivně scházeli a řešili program samotného dne.

Všechny plány však předčily naše očekávání. Když ráno před závodem bylo registrováno 964 běžců, tak jsme lehce znervózněli. Naše obavy se však ukázaly jako zbytečné. Všech 89 dobrovolníků, kteří pomáhali s organizací, věděli, co mají dělat, nikde se nevyskytl problém, netvořily se žádné fronty a všeho bylo dostatek. Ve 14:30 hod. se na startu seřadilo okolo 1500 běžců, kteří museli být na pětikilometrovou trať vpuštěni po skupinách v několikaminutových intervalech. Někdo celou trať odběhl, jiný ji zase ušel a spojil ji s procházkou v krásném prostředí v okolí řeky Hvozdnice. O výsledky každopádně vůbec nešlo. Po 5 kilometrovém závodě přišel na řadu dětský běh. Všichni registrovaní běžci obdrželi pamětní medaile a děti navíc ještě drobné dárky.

Po běhu následoval volný program – malování na obličej, skákací hrady, předvedly se hasičské vozy, ČČK s kurzem první pomoci a malování zranění, které je u dětí velmi oblíbené. Také se konala dražba věcí slavných osobností – mistra Karla Gotta, Ilony Csákové, Tomáše Kluse, Evy Pilarové, Radka Faksy, měsíční pronájem Škody Superb a tandemový seskok s Patrikem Vyhlídalem. Jak se sluníčko klonilo k západu, návštěvníci pomalu odjížděli domů. Dost se jich ale vrátilo na večerní diskotéku, která pokračovala až do druhé hodiny ranní.

Díky všem, kteří se akce zúčastnili, byl ten den nezapomenutelný. Po celou dobu byla ve vzduchu cítit pozitivní energie, která nás neskutečně nabila.

Maminka – Barbora Ulmanová